Morava Napoleonská
evropské dějiny na dosah
můj výlet
22 / Vzácná návštěva na zámku v Bohdalicích

Muzeum T.E.Müllera

Bohdalice 118, 683 41
(+420)721 409 081
www.muzeumbohdalice.cz

GPS: 49.2143019N, 17.0308883E

22 / Vzácná návštěva na zámku v Bohdalicích

přechozí další

Bohdalice nedaleko Vyškova jsou další moravskou vískou, která se do historie zapsala tučným písmem. Před památnou slavkovskou bitvou v ní totiž přenocovaly hned dvě vzácné návštěvy – ruský car Alexandr a rakouský císař František. Stalo se tak 29. listopadu, když se přesouvali z Vyškova ke slavkovskému bojišti. Pro svůj nocleh využili pohostinství tamějšího zámku, který tehdy patřil šlechtickému rodu Mannerů. Bratr majitele panství – Wolfgang Manner byl dokonce pověřený zásobováním spojeneckých vojsk při jejich pobytu na Moravě i ve Slezsku.

Příjezd státníků se nesl v duchu dobré nálady

Alexandr a František ale nepřijeli sami. Nezbytný doprovod jim samozřejmě dělala jejich vojska, která se postupně rozložila napříč sousedními obcemi a způsobovala místním nejedno trápení. Rakouský císař si cestou do Bohdalic ještě krátce odpočinul na faře v sousedním Kučerově. Příjezd ruského cara popisují některé historické prameny takto:

„Alexandr přijel v doprovodu gardových kozáků přesně načas. Vzápětí zkontroloval vzorně nastoupenou armádu, která vypadala jako z mramoru. Po tom, co ho vojáci pozdravili, vztyčili své zbraně a vystřelili do nebe. Alexandr byl potěšen a dobrá nálada ho neopustila ani při pomyšlení na bitvu. S hrdým výrazem v obličeji vojsku oznámil, že svého malého protivníka jistě přemůžou.“

Návštěvu ruského cara nám dodnes připomíná pamětní deska umístěná vlevo od vchodu do budovy zámku.

Od jezuitského řádu až k rodu Mannerů

Nyní se ale ještě ohlédněme zpátky do minulosti bohdalického zámku. Na jejím počátku byli jezuité, kteří Bohdalice v 17. století koupili. Tenkrát stál v místech zámku pouze statek a stará tvrz. O téměř století později dostalo stavení novou podobu. Jezuité tvrz přestavěli na renesanční sídlo. V roce 1783 si zámek i s panstvím koupil rytíř Raimund Manner, který sloužil jako císařský úředník ve Vídni. Kromě své úřední funkce se věnoval pěstování ovocných stromů a vinic, v čemž pokračoval i v Bohdalicích. Přímo za zámkem založil sad a vinici.

Rod Mannerů vlastnil zámek až do konce 2. světové války, kdy byl jejich majetek zkonfiskován. Poté byla v budově zřízena škola, kterou zde můžete najít i dnes. Bohdaličtí žáci se ve své škole určitě cítí jako „na zámku“. Bývalý zámecký sál je využíván nejen pro školní účely, ale rovněž jako obřadní síň. Veřejnosti zámek běžně přístupný není.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie zahalený v rouše minulých časů

Bohdalice nabízí turistům k vidění i další památky. Lidé mohou obdivovat například farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven v letech 1807-1814 na základech dřívějšího dřevěného kostela. Stavět se začalo z podnětu Johanna Mannera, syna prvního majitele Bohdalic Raimunda Mannera.

Milovníci umění jistě na první pohled poznají, že je kostel klasicistní stavbou s prvky pozdního baroka. Pod jeho kněžištěm se navíc ukrývá hrobka Mannerů. Jména pohřbených členů rodu můžete najít na dvou náhrobních deskách na zadní zdi kostela. Za povšimnutí rozhodně stojí i exteriér budovy, kde se vyjímá barokní socha svatého Jana Nepomuckého z počátku 18. století a kamenný kříž z roku 1845.

Pokud se rozhodnete pro výlet do Bohdalic, určitě byste měli v polích za vesnicí vyhledat i starý kamenný kříž, kterému lidé říkají “cyrilometodějský”. Tento smírčí kříž zde stojí už několik staletí. Je údajně upomínkou na příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří na jižní Moravě šířili křesťanství a staroslovanské písmo. Legenda praví, že když místem procházeli, stávala zde pohanská lípa s obětištěm. Na jejich příkaz však byla lípa pokácena a na jejím místě nechali postavit kříž na znamení přijetí křesťanské víry.

Ke smírčímu kříži se můžete dostat cestou od zámku směrem ke kostelu. Jakmile minete kostel, pokračujte dál až na konec vesnice směrem ke Kučerovu, k místu zvanému Piskál. Když je pole zaseté vyššími plodinami, měli byste počítat s tím, že kříž nemusíte objevit hned. Je totiž ukrytý přímo v poli čelem k Větrníkům. Zajímavostí je, že stavba smírčích křížů nebo kamenů je původně propojena se zločiny. Smírčí kříže totiž stavěli zločinci jako trest za své provinění. Podle jiné verze se u těchto křížů odbývaly ve středověku různé spory, které často vyvrcholily tzv. božím soudem, při kterém obviněný dokazoval svou nevinu různými zkouškami, jimž se musel podrobit. Boží soudy, tzv. ordálie, byly jednou z forem středověké justice.   

Carské slavnosti

V Bohdalicích vás do historie zasvětí také Muzeum Tomáše E. Müllera. To můžete navštívit každou neděli od 13 do 17 hodin nebo jindy po domluvě. V této malebné vísce se jednou za dva roky v listopadu konávají ve spolupráci s kluby vojenské historie i takzvané Carské slavnosti. Jejich náplní je rekonstrukce historické události, která se stala v Bohdalicích před více jak 200 lety. Slavnosti tedy připomínají unikátní pobyt obou panovníků v obci, ale i válečné události v regionu. Během akce si mohou zájemci důkladně prohlédnout vojenský tábor. K vidění jsou rovněž bojové ukázky či přehlídka historických kostýmů.




Mohlo by Vás zajímat